Praha školská nedávno oslavila rok své existence. A při té příležitosti jsme také vyhlásili vítěze studentské soutěže o logo pro náš portál. Se studenty spolupracujeme na Praze školské poměrně intenzivně. Vždyť i velkou část článků na tomto webu tvoří právě oni, pražští studenti středních a vysokých škol. Skvělá spolupráce pro nás byla i impulzem k tomu, koho oslovit při hledání vizuální identity webu. Soutěž o logo vyhrál student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) Mikuláš Beck. Mikuláše jsme se zeptali, co jej vedlo se přihlásit do takové soutěže, jaké jsou jeho zkušenosti s grafickým designem a co je jeho vysněná práce v budoucnu. Poradil také budoucím středoškolákům, kteří tápou, kam by jejich kroky po základní školy vést, čím se při výběru vhodné školy řídit.

Mikuláši, jak jste se o soutěži dozvěděl?

O soutěži jsem se dozvěděl ze školních stránek UMPRUM. Školu oslovují různé firmy s nabídkami na soutěže či spolupráce pro studenty. Na této stránce jsem tedy narazil na informaci o právě probíhající soutěži na logo pro Prahu školskou, do které jsem se později přihlásil.

Co bylo hlavním impulzem k tomu se přihlásit?

Vaše soutěž mě zaujala, tak jsem si ji poznamenal bokem, a pak jsem ji tak měsíc nosil ve svých poznámkách a sem tam si nad ní přemýšlel a psal nápady.

Motivace byla jednoduše taková, že když někdo dává prostor studentům, tak proč toho nezkusit využít. A konečný impuls k tomu přihlášku poslat bylo, když mě napadl koncept loga, se kterým jsem se nakonec přihlásil.

Asi je vtipné poznamenat to, že mě myšlenka toho mého podaného návrhu nějak uležela až v poslední den, kdy se mohla přihláška odeslat a dělal jsem na tom až téměř do půlnoci, abych stihl konec dne.

Měl jste nějaké zkušenosti s tvorbou log?

No, moc velké ne. Alespoň ne takové, že bych je sám tvořil. Hodně mě baví sledovat, co u nás vzniká za současný design, a mám často velkou radost, že to jsou takové hravé a krásné nápady. I to mě vlastně asi inspirovalo k tomu pojmout logo formou hry, takové skládačky, se kterou si může každý dělat, co chce.

Mé grafické zkušenosti byly vymezeny do té doby pouze zpracováváním vlastních prezentací do školy. Po Praze školské jsem už ale dělal několik dalších návrhů.

Je grafický design to, čemu byste se rád jednou věnoval, nebo vás to spíš tíhne k architektuře, kterou studujete?

Rozhodně se chci věnovat architektuře. Ale všechna odvětví designu, umění i architektury jsou pro mě velmi úzce propojené věci. Navzájem se tyto disciplíny podporují a doplňují a přijde mi důležité je spojovat v jeden fungující celek. Až tedy budu jednou navrhovat stavbu, nerad bych opomněl interiérový design i umění. Však mnoho architektů navrhovalo stavby i spolu s nábytkem na míru, někteří k domům navrhovali dokonce oblečení, které majitelé později nosili. Je to jeden celek, tím myslím všechny umělecké oblasti. A právě spolu, jako jeden, fungují nejlépe.

Velkou skupinou našich čtenářů jsou současní deváťáci, kteří stojí před volbou, kam po základní škole? Co byste jim doporučil zohlednit při výběru školy?

Zdravím čtenáře, já měl tuto volbu ulehčenou, jelikož jsem byl na osmiletém gymnáziu a nenapadlo mě přecházet jinam. Nevěděl jsem, samozřejmě, co mám se sebou dělat a vím, že spousta z vás je v této situaci nejspíše nyní také.

Sám sobě v deváté třídě bych řekl: Zkus popřemýšlet nad tím, které předměty tě baví, které naopak otravují, co děláš ve svém volném čase? O čem si čteš, co sleduješ na internetu? A podle toho si zkus vybrat obor nebo školu, která by ti v tomto nabídla trochu lepší rozložení předmětů.

Asi bych si tenkrát vybral něco jako sklář nebo tak nějak. A je úplně jedno, že bych se netrefil do architektury, kterou teď studuji. Hledání svého místa v pracovním světě je cesta a nemusíte se hned trefit do cíle. Stačí se přibližovat, nebo zjišťovat kudy fakt ne, a tím se vám výběr pomalu ztenčuje.

Takže, hlavně vás to musí bavit. Ve škole nejsme za trest.

Jakou střední školu jste tedy studoval vy a vybral byste dnes stejně?

Chodil jsem na Gymnázium Václava Hlavatého v Lounech, na osmileté studium, tedy už od šesté třídy jakoby.

Těžko se to hodnotí. Rozhodně nelituji, že jsem chodil právě tam, ale v prváku jsem najednou zjistil, že mě baví umění, a že mě naopak nebaví jazyky a přírodní vědy, kterých ale bylo u nás přehršel. Zpětně hodnotím, že by mi bylo asi pohodlnější jít na jinou školu s mně bližším zaměřením a klidně si prodloužit o rok studium, protože jsem to poslední roky na některých předmětech vysloveně přetrpěl, ale přišel bych o jiné aspekty, které mě formovaly a dostaly tam, kde jsem. A on všeobecný gympl asi není nikdy úplně špatná volba.

Proto mě k předchozí radě napadá ještě jedna. Nebojte se přijímaček, a obecně; nebojte se výzev. Já poslední tři roky na gymplu neměl výtvarku, nechodil jsem ani moc do žádných kurzů kreslení, ale podařilo se mi přemoct strach a zkusil jsem přijímačky na uměleckou školu i bez učitelů, a je jedno, jestli se jedná o střední nebo vysokou, a je jedno, jestli to je umělecká nebo jakýkoliv jiný obor.

Tak mnoho zdaru při výběru, a nebojte se špatných rozhodnutí, i ty vás někam posunou. Hlavně nerezignovat. Klíčem k úspěchu je odhodlání. Sami budete překvapeni, co dokážete, když chcete, a když si za tím půjdete.

Mikuláš Beck je na fotografii druhý zprava.