Nový školní rok začal a spousta rodičů začala řešit, zda a kolik peněz by měly děti dostávat jako kapesné. Z průzkumu, který provedla Česká bankovní asociace společně s agenturou Ipsos, vyplývá, že kapesné dostává sedm z deseti českých dětí. Necelá polovina rodičů (44 procent) dává peníze dětem pravidelně, většinou jednou týdně nebo měsíčně, a necelá třetina je dětem vyplácí nepravidelně. V průměru rodiče dětem dávají 250 korun na měsíc. Průzkum také zjistil, že každé desáté dítě namísto kapesného dostává odměnu za nadstandardní práce v domácnosti či pomoc.

„Odměňovat děti, nebo jim dávat kapesné, patří k prvním krokům rozvoje finanční gramotnosti. Než se pro to rozhodneme, je dobré dítě se světem financí a hodnotou peněz ale trochu seznámit. Měli bychom jim vysvětlit, že z každého příspěvku by si měly část spořit pro případ, že by si chtěly koupit něco většího. V budoucnu pak pro ně bude mnohem snazší pochopit, že z peněz, které mají, si musí vytvářet finanční rezervy,“ říká Lucie Nápravová, gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace.

A za co děti nejčastěji peníze od rodičů utrácí? Nejčastěji si kupují sladkosti a drobnosti (58 %), kosmetiku (12 %) nebo jej utratí za nové počítačové či jiné videohry a jejich vylepšení (11 %). Necelá polovina rodičů vyplácí kapesné tradičním způsobem, tedy v hotovosti, 13 % jej posílá na účet a každý desátý rodič uvedené způsoby kombinuje.

Finanční částka se liší dle věku dětí. Průzkum také zjistil, že kapesné dostávají už děti v předškolním věku, a to u více než poloviny oslovených rodičů. Suma kapesného u této věkové skupiny se pohybovala okolo sta korun. Po nástupu do školy se částka úměrně zvyšuje. Mladší žáci dostávají v průměru 130 korun a starší děti 280 korun měsíčně. Po přechodu na střední školu, do doby než začnou sami vydělávat, se kapesné pohybuje okolo 480 korun na měsíc.

Důležitá součást vyplácení kapesného je i rozhodování za co jej utratit

Za co kapesné utratí sama rozhoduje pětina dětí (19 %). Každé třetí dítě se i přes volnost v rozhodování radí s rodiči. Naopak přibližně desetina dětí se musí rodičů dovolit pokaždé, když si chce něco koupit a 14 % pak musí žádat svolení až od určité částky.

„Aby se děti naučily samostatně s penězi nakládat a hospodařit, neměli bychom jim diktovat, co s kapesným mají dělat. Ideálně s nimi můžeme probrat účel větších nákupů, na které si rozhodly šetřit, a říct jim náš názor, ale rozhodnutí bychom měli nechat rozhodně na nich – zkušenosti jsou nejlepší učitel a chybami se člověk učí,“ vysvětluje Lucie Nápravová.

Pokud děti utratí kapesné předčasně, měli by rodiče být důslední a nedávat jim další. To dodržuje pětina oslovených rodičů. Pětina rodičů je naopak ochotna dětem peníze připlatit, pokud si peníze zaslouží, například jako odměnu za vykonané domácí práce. Na 16 % rodičů dětem peníze dá, ale částku jim strhne z dalšího kapesného. Jen osm procent dětí dostává peníze bez problémů kdykoliv své rodiče požádají.

„Pokud budeme napravovat jejich chyby, ztrácí kapesné svůj výchovný rozměr a nenaučí je správnému hospodaření. Pokud budou peníze potřebovat na něco nezbytného, pak jim můžeme peníze půjčit a z dalšího kapesného částku strhnout. Takto je naučíme, jak funguje půjčování. Případně jim můžeme nabídnout možnost si dodatečné peníze odpracovat, ale pozor: něčím nadstandardním! Rozhodně bychom jim neměli dávat peníze za běžné domácí práce, nebo za to, že budou hodní,“ radí gestorka finančního vzdělávání ČBA Lucie Nápravová.

Finanční gramotnost ve školách neučí dostatečně, myslí si více než polovina dospělých

Mluvit s dětmi o penězích je podle odborníků nutné už od malička. Podle 68 procent obyvatelstva by měl nedílnou roli v posilování důležitosti finanční gramotnosti u dětí sehrávat stát prostřednictvím školství. Podle 56 procent dospělých je však výuka v tomto ohledu nedostatečná.

„Stát by, prostřednictvím škol, měl být klíčovou instancí v rozvoji finanční vzdělanosti. Svoji roli by ale měly sehrát i banky a edukovat jak své stávající, tak budoucí klienty. V neposlední řadě musíme přijmout také vlastní zodpovědnost. První informace o financích by děti měly mít od rodičů již v předškolním věku. Měly by se postupně učit, co je drahé, co užitečné a co nezbytné. Bohužel o financích v tomto věku hovoří s dětmi jen čtvrtina rodičů. Další více než polovina rodičů mluví s dětmi o penězích až později (59 %). Na 15 % rodičů pak s nimi podle průzkumu o této problematice nemluví vůbec,“ doplňuje Michal Straka, specialista pro finanční trh agentury Ipsos.

Nejvíce se však podle odborníků děti učí příkladem, převážně zkušenostmi z rodiny. Je tedy důležité jim v tomto ohledu jít příkladem. A jak jsou na tom vaše děti s kapesným? Můžete nám odpovědět v anketě na facebooku Prahy školské.

Photo by Alexander Mils from Pexels