Na začátku února představil think tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 návrh na novou podobu maturity. "Není to podrobná analýza, návrh vychází spíše z našich zkušeností za dobu, kdy se maturitní zkouška koná. Podle našeho názoru jde o dobrý podklad pro diskusi o tom, jak by mohla vypadat," řekla na tiskové konferenci poté ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová. SKAV a EDUin i proto nyní zvou na Kulatý stůl na téma Proč a jak konkrétně reformovat maturitní zkoušku? K diskusi se můžete připojit on-line již dnes, 21. dubna 2022, od 14 do 16 hodin zde.

Součástí pracovní skupiny, která tento návrh připravovala, je také současný ministr školství Petr Gazdík. "Uvědomuji si jako ministr školství, že maturita potřebuje změnu a že to nemá být tak jako nyní změna, která se děje každý rok. Měli bychom najít ucelenou podobu, co vlastně maturita je, proč ji potřebujeme a co chceme, aby bylo jejím výsledkem," řekl během tiskové konference k představení návrhu think tanku Vzdělávání 21 ministr Petr Gazdík s tím, že "ministerstvo tento návrh nelze nebrat v úvahu".

Debata se dotkne těchto témat:

• Proč vůbec právě nyní reformujeme maturitní zkoušku?
• Co se na stávajícím modelu osvědčilo a co naopak ne a zaslouží si změnu?
• Jaké klady a jaké zápory shledáváte v navrhovaném dvoustupňovém řešení?
• Jak zkoušku přiblížit co nejvíce aktuálním potřebám maturantů i státu?
• Zachovat společnou část maturitní zkoušky? Co případně měnit na ní?
• Může a bude maturita sloužit jako vstupenka na VŠ?

Diskutovat se bude i o změnách, které navrhuje think tank Vzdělávání 21. S čím jejich návrh počítá?

1. Maturita by se měla rozdělit na dvě "úrovně", profesní a "klasickou" maturitu. Profesní by umožňovala výkon povolání, které požadují ukončené maturitní vzdělání, "klasická" by zachovala současnou strukturu maturity (písemné práce z českého a cizího jazyka, didaktický test z českého jazyka a cizího jazyka nebo matematiky, školní část maturity s ústní zkouškou z jazyků). Ústní zkouška z jazyků by měla mít stejnou podobu jako nyní, tj. strukturovaný rozhovor. Z profesní maturity by ve srovnání s dnešní podobou maturity "vypadl" didaktický test. Profesní zkouška by neumožňovala přijetí na vysokou školu, think tank ale předpokládá nějakou možnost si profesní maturitu doplnit.  
2. Na gymnáziích by mělo být nadále možné konat školní část maturitní zkoušky formou maturitní práce s obhajobou.
3. Na odborných školách by žáci konali absolventskou práci a také by ji museli obhájit, think tank tady chce navázat na již běžící pilotáž. 
4. Talentovaní žáci by mohli dostat možnost složit části maturitní zkoušky během studia. Tady ale současná náměstkyně ministra (ještě minulý rok proděkanka UK) Radka Wildová upozorňuje, že má jít "o opravdu malý vzorek studentů, o situaci srovnatelnou s tím, když mimořádně nadaný žák přeskočí na základní škole ročník". Mělo by být také dále možné nahradit zkoušku z cizího jazyka mezinárodním certifikátem.
Diskutovat budou:

• Tereza Králová, Akademie řemesel Praha - Střední škola technická
• Jan Mareš, MŠMT
• Jiří Munich, psychometrik
• Jana Podoláková, Hotelová škola Poděbrady
• Renata Schejbalová, Asociace ředitelů gymnázií (vedla pracovní skupinu think tanku Vzdělávání 21 pro změnu maturity)
• Filip Špelina, maturant

"Podoba státního testu z českého a cizího jazyka je mimo potřeby dětí. Vyučují na gymnáziích mohou jistě žákům naložit úkoly k osvojování podle zastaralého katalogu požadavků, na středních odborných školách to ale jde méně. Tady asi vznikla myšlenka, že by se profesní maturita mohla obejít bez testů, radikálně proměnit by se ale měl i jejich obsah testů. Neměli bychom učit, co je v testech (nebo v katalogu požadavků), měli bychom ověřovat, co učíme, ale bohužel to tak není. Dát dětem v pubertě na začátku studia volbu, že didaktické testy dělat nemusí, aby se ve čtvrťáku dopracovali k tomu, že by na vysokou spíš chtěli? Smysluplnější mi připadá, aby test psali všichni s tím, že neúspěšní žáci by mohli získat profesní zkoušku," komentuje návrh think tanku Jana Podoláková z Hotelové školy Poděbrady.