V pátek 25. března byl Marek Valášek korunován „králem učitelů“ pro tento rok v anketě Zlatý Ámos. Učitel matematiky na Anglicko-českém gymnáziu Amazon v Praze je mezi dětmi velmi populární, znají ho z jeho matematických videí, které pro ně natáčí. S jeho videi se připravují děti jak na přijímací zkoušky na střední školy, tak maturanti, pomáhá ale i vysokoškolákům se zvládnutím důležitých zkoušek na vysokých školách. V rozhovoru pro Prahu školskou radí dětem, jak se co nejlépe na přijímací zkoušky připravit, jak vlastně vznikl nápad točit matematická videa nebo jak nové směry ve výuce matematiky pomáhají dětem tento často neoblíbený předmět lépe pochopit.

Minulý pátek jste vyhrál anketu o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, učitelem jste však teprve krátce, co vás k tomuto povolání přivedlo?

Byla to vlastně velká shoda náhod. Já jsem už na škole začal doučovat a pomáhat kamarádům. V rámci práce pro jednu vzdělávací agenturu jsem začal natáčet videa a ta měla velký ohlas. Začal jsem tedy přidávat videa na YouTube a asi po roce, kdy už jich tam bylo hodně a začalo to být nepřehledné, jsem vytvořil svůj první web. Ten ale nebyl vůbec dokonalý, proto mi jeden můj známý nabídl, že mi web naprogramuje, a tak vznikl Mathematicator.

Do školy, kde vyučuji nyní, jsem se dostal až o mnoho let později. Úplně náhodně jsem potkal paní ředitelku, vyměnili jsme si kontakty a když se mi po letech ozvala, zda bych škole nepomohl s matematikou, začala moje kariéra učitele matematiky na střední škole. Původně jsme nemohli najít žádného matematikáře, tak jsem si řekl, že to tedy zkusím, vzal jsem jeden ročník, a nakonec na škole zůstal.

Proč jste si vybral zrovna matematiku?

Mě matematika bavila už na základní škole. Měli jsme skvělou paní učitelku, která nás ještě společně s jedním spolužákem pro ni nadchla a dokázala nás nesmírně namotivovat. Na střední škole mě oslovila fyzika, kterou jsem následně studoval i na vysoké. Bavilo mě, že poznávám, jak věci fungují, proč se v přírodě dějí tak, jak se dějí a fyzika si s sebou nese obrovské množství matematiky, takže tu jsem k tomu tak nějak automaticky přibral. Když jsem začínal doučovat, učil jsem i fyziku, ale nakonec po ní nebyla taková poptávka a časem jsem se vyprofiloval v učitele matematiky.

V současné době hodně škol vyučuje i novými metodami, typu matematika podle Hejného, různé Montessori směry, je to cesta k tomu, aby matematiku děti lépe chápaly nebo ji měly více oblíbenou?

Já jsem přesvědčen, že když se to dělá dobře, tak ano. Principy Hejného matematiky jsou vlastně skvělé, všechny ty principy, na kterých je metoda postavena, bych podepsal a mluví mi z duše. Je to hezký přístup k objevování matematiky. Nejsem si ale stoprocentně jistý, že je to metoda bez rozdílu dobrá pro všechny, některé děti s ní mohou mít potíže. Jsou děti, které mi říkají, že mají rády, když jim to vše od začátku vysvětlím a vyložím, než aby na to musely samy přicházet, protože je to pro ně třeba nepochopitelné. Jsou děti, které prostě mají rády jasnou strukturu. Snažím se je vést k tomu, aby si na všechno přišly, ale ne každému to takto vyhovuje.

Děti, které procházejí dobrou výukou Hejného metody nebo děti z Montessori škol, tak většinou neříkají, že by matematiku neměly rády a pocit z matematiky mají vlastně lepší. Je to svobodnější.

Kromě webu Mathematicator máte také platformu LearnTube, jaké máte na vaše videa ohlasy od studentů?

Velké. Když na začátku roku například přijdu před třídu prvňáků, většinou hlásí, že mě znají právě z mých videí a učili se podle nich na přijímací zkoušky. Na LearnTube máme právě přípravu na přijímací zkoušky. Bylo za tím nesmírné množství práce, ale fungovalo to, a proto jsme ji před časem rozšířili s kamarády i na další předměty. Stránka vznikla s myšlenkou, aby se každý člověk mohl učit od těch nejlepších učitelů. Našli jsme například fantastického češtináře, kdybych takového měl ve škole, věřím, že by mě dokázal od matematiky strhnout i k češtině. Umí o literatuře tak úžasně vyprávět, že si člověk musí knihu přečíst.

Práce na LearnTube nás proto hrozně baví a máme na ni skvělé ohlasy od všech studentů, kteří s námi kurzy prošli.

O co z kurzů je největší zájem?

Je to sezónní záležitost, záleží, zda je zrovna před přijímacími zkouškami nebo maturitami, máme i přípravu pro vysokoškoláky.

Děti, které letos čekají přijímací zkoušky, prošly také online výukou v souvislosti s pandemií koronaviru. Máte pocit, že výuku dohnaly nebo jsou oblasti, ve kterých se to podepíše?

Když začal covid, říkal jsem si hned, že se zavřou školy a je třeba se na to rychle připravit. Shodou okolností jsem týden před tím byl v podcastu na Standa show (pozn. redakce: podcast youtubera Stanislava Hrušky), kde jsme se dohodli, že by bylo dobré streamovat výuku. Standa nám pomohl sestavit streamovací zařízení, do kterého jsme zainvestovali. Díky tomu jsem přímo ve škole měl skvělé vybavení pro distanční výuku. Kromě toho, že jsme tedy neměli ten osobní kontakt, nefungovala zpětná vazba, což jsou také velmi důležité věci, tak si troufám říct, že moji studenti na tom biti nebyli. U ostatních dětí si netroufám odhadovat, protože nemám data. Ale ze zkušeností s doučováním si troufám říct, že je to letos mnohem lepší než loni, kdy to bylo opravdu hodně znát. Osobně však připravuji jen malé množství dětí.

Hodně problematickou byla při distanční výuce oblast geometrie, vnímáte to také tak?

To je pravda, to je věc, která se distančně učí velmi obtížně. Geometrie má dvě části, jedna z nich je fyzická práce s těmi pomůckami, a to se nedá moc nahradit online. Ta druhá část, jak vymyslet řešení a kde udělat kružnici, to se dá bez problémů i distančně.

Děti čekají během pár dní přijímací zkoušky na střední školy a víceletá gymnázia. Co byste jim doporučil, když jsou z přípravy nervózní? Na co by se měli během posledních pár dní nejvíce zaměřit?

To, že jsou nervózní, je naprosto v pořádku, všichni jsme nervózní, a to je normální. Nervozita je do určité míry vlastně zdravá, protože vás vyburcuje k lepším výkonům. Samozřejmostí je samozřejmě si všechny úkoly z přijímaček natrénovat, zkoušet testy doma, nebo docházet na kurzy přijímaček nanečisto a podobné, je potřeba si to jako osahat.

Na co se zaměřit v posledních dnech je velmi individuální u každého z nich. Někdo, kdo má v přípravě v průměru kolem 40 bodů, by se měl zaměřit na to, co mu dělá největší problém a pokusit se to vytáhnout alespoň třeba na 45 bodů. Ten, kdo s matematikou má problém a v přípravě měl kolem 15 bodů, tak by se měl zaměřit na základy, co jsou v testech vždy, jako práce s výrazy, rovnice, procenta, zlomky.

Neměli by se stresovat z toho, že nevědí vše. Přijímací zkoušky narozdíl od maturit nemají daný minimální počet bodů ke splnění, stačí, když budou lepší než ostatní děti, které se hlásí na stejnou školu. Když tedy budou ty letošní přijímačky těžké, jsou těžké pro všechny a naopak. Jsou vlastně porovnáním se s ostatními. Často se mě děti ptají, jak na ty nejsložitější úkoly za nejvíce bodů, že jim to vůbec nejde. Říkám jim, že si z toho nemají nic dělat, že tyto úkoly mají jen za cíl ukázat ty, kteří mají to matematické myšlení a na věci dokážou přijít, ale není to většinou ten hlavní klíč k úspěchu.