Diskuse o revizi rámcových vzdělávacích programů (RVP) se ve veřejném prostoru často zužuje na diskusi o tom, kolik historických dat, fyzikálních zákonů nebo matematických vzorečků má učitel ve škole “odučit”, aby z ní žáci vyšli připraveni na život. Veřejnost (ani ta odborná) se už bohužel často neptá, zda zvolená cesta k tomuto cíli vede. Tento přístup přitom selhává v tom, co si sám předsevzal. (Jen 0,6 procenta škol například dokázalo podle České školní inspekce v roce 2018 všechny své žáky dostat v matematice přes minimální hranici požadovanou současným RVP, u českého jazyka je to 6,4 procent.)

Členské organizace Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) proto zveřejnily doporučení Revize RVP podle SKAV. Vyzývají v něm, aby diskuse o probíhající revizi kurikula nezačínala na konci (u obsahu vzdělávání), ale u otázky, jak děti vzdělávat, aby byly připraveny pro život ve světě čelícím řadě závažných výzev. Platí přitom, že má-li škola budoucí generace vybavit nástroji, které jim pomohou najít odpověď na dosud nezodpovězené otázky, vyžádá si to zásadní proměnu vzdělávání.

Dokument je výsledkem dlouhodobé expertní práce. Shodu s ním vyjádřily tři desítky členských organizací SKAV, které působí v oblasti vzdělávání. Pojmenovává principy, na nichž má být podle jeho signatářů revize RVP postavena. Zároveň upozorňuje na rizika, s nimiž se tvůrci kurikula budou muset vyrovnat, má-li školní vzdělávání vhodné nástroje dětem poskytovat. 

Z argumentů obsažených v doporučení považuje SKAV za zásadní tyto: 

• Máme vážné pochybnosti o přínosu dělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející z důvodu rozporu s podporou individualizace a dosahování vzdělávacího maxima každého jedince. Pokud k tomu dojde, je nezbytné důsledně zajistit, aby žádní žáci nebyli z přístupu k rozvíjejícímu vzdělávacímu obsahu a priori vylučováni a prostor pro individualizaci byl vytvořen v obou částech, nejen v té rozvíjející.…
• Neproduktivní soutěž jednotlivých oborů o hodiny odsouvá klíčová průřezová témata bez dotací mimo pozornost. Při dobře nastavených a popsaných cílech vzdělávání a vzdělávacích výsledcích nemusí rámcový učební plán v RVP časové dotace obsahovat vůbec. Pokud se nastaví, ať jsou časové dotace výrazně obecnější a ideálně bez časového členění na uzlové body nebo stupně.…
• Uzlové body nesmí být v žádném případě spojeny s dopady na konkrétní osudy dětí např. v podobě high stakes zkoušek a v žádném případě na ně nesmí být navázány. Ze stejného důvodu se nesmí výsledky měření v uzlových bodech stát hodnotícím kritériem. Pokud uzlové body v RVP mají být uvedeny, je účelné, aby byly nastavené ve 3. a 6. ročníku ZŠ. Tyto ročníky odpovídají devíti, resp. dvanácti letům dítěte, což jsou z hlediska vývojové psychologie významné milníky. Navíc 6. ročník je přechodem z prvního na druhý stupeň, kde se případný problém a tedy i potřeba podpory projeví pravděpodobněji, než o rok dříve na konci prvního stupně…. 

„Potřebujeme odvážnou změnu vzdělávání a potřebujeme ji teď. Svět i společnost se nevídaným tempem proměňují. Nesmíme dopustit, aby odvážné ambice Strategie 2030+ zůstaly jen na papíře. Aktuální stanovisko SKAV vybízí k tomu, abychom se nebáli využít příležitosti ke změně školství, vysvětluje proč a nabízí jak. Pochopitelně jen dobré RVP nestačí. Nicméně kvalitně uchopené a napsané RVP je důležitým prvním krokem na cestě k lepšímu vzdělávání, lepšímu prostředí ve školách pro učitele i pro žáky. Oceňuji velkou snahu expertního panelu MŠMT, aby proces revize RVP zůstal maximálně otevřený,“ říká Tomáš Kuba, vedoucí pracovní skupiny SKAV pro revizi RVP.

Celý dokument Revize RVP podle SKAV si můžete přečíst zde.

Fotografie od uživatele Cup of Couple ze služby Pexels