Těšili se na zápis, na kterém by poznali své budoucí učitelky a spolužáky. Bohužel zasáhla koronavirová pandemie a svoji třídu poprvé většina viděla až 1. září. Velká část rodičů a vyučujících si na počátku září přála jediné – ať mohou chodit do tříd po celý rok. Bohužel vývoj epidemie tomu nepřál a v tomto školním roce jsou už podruhé doma. Při první uzavírce škol od 14. října byli žáci prvních a druhých tříd doma měsíc. Zatímco pro druháky to nebyla žádná novinka, prvňáci se s podobnou zkušeností setkali poprvé. Většina z nich uměla stěží pár písmenek a počítat na prstech do pěti. Jak se ale shodují odborníci a učitelé oslovení redakcí, učivo dohnali.
„Pokud nedošlo k dalším komplikacím, jako například další karantény kvůli koronaviru, jsou už prvňáci dnes tam, kde by byli za normálních okolností,“ říká Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v pražských Klánovicích.
Stejné zkušenosti má i kolektiv učitelek prvňáčků ze Základní školy Dobřichovice.
„Měsíc, který na podzim třídy strávily online, jsme snadno dohnali. Online výuka byla celkem intenzivní, děti měly pak všechny úkoly vypracované. Během prvního týdne po návratu do školy jsme online probírané učivo procvičovali, nyní žádný velký skluz oproti tematickým plánům nemáme. Učivo zvládneme, jen možná méně procvičíme,“ konstatovaly.
Problémy dětem nakonec nedělaly ani roušky, na které si při svém návratu musely rychle navyknout a nosit je po celou dobu výuky i v družině.
„Většina žáků a jejich rodičů uvítala možnost, že mohou chodit do školy každý den. Na rozdíl od jara a léta loňského školního roku jsme si na roušky již všichni jakž takž zvykli a dětem jejich nošení nečiní z psychického hlediska takový problém jako dříve. Co je ale větší problém je náprava artikulace a sluchového rozlišování u dětí, kdy je jim velmi špatně rozumět a náprava správné výslovnosti je tak s rouškou mnohdy náročnější,“ říká Galina Jarolímková, ředitelka Psychologicko-pedagogické poradny pro Prahu 1, 2 a 4.
Kvůli epidemii přišli prvňáci také o hodiny tělocviku, na které byli zvyklí.
„Tělocvik jim pochopitelně chybí taky, snažíme se pro ně vymýšlet nějaké pohybové aktivity, ale samotného to člověka tolik nebaví, prvek hry hraje v tělocviku velkou roli,“ dodal Michal Černý.
V tomto týdnu zůstaly děti z prvních a druhých tříd opět doma. Prozatím se brány školních budov uzavírají do 21. března. Dotčené lockdownem budou pravděpodobně stejně jako v minulém roce i zápisy a dny otevřených dveří, které většina základních škol pořádá v březnu.
Zápisy k povinné školní docházce se budou na základních školách konat po celý duben. Přesný termín určí ředitel každé školy. Ministerstvo školství uvádí, že jejich konečná podoba bude záviset na aktuální epidemiologické situaci. Preferuje se však prezenční forma.
Rodiče, kteří si nejsou jistí, zda jejich dítko nástup do školy v příštím roce zvládne, by měli konzultovat situaci buď s učiteli v mateřské škole, s dětským lékařem, případně se objednat do pedagogicko-psychologické poradny. Návštěva ale není povinná, zda ji se svým dítětem rodič navštíví, či ne, je plně v jeho kompetenci. Jak redakci potvrdila Galina Jarolímková, v poslední době rodiče častěji vyhledávají radu ohledně školní zralosti svého dítěte a častěji také žádají pro své děti odklad školní docházky. Zhruba třetina populace dětí před zahájením povinné školní docházky vyžaduje speciální odborné posouzení školní zralosti. Odklad školní docházky by neměl být chápán pouze jako administrativní krok k odložení školní povinnosti, ale především jako čas pro kompenzaci a stimulaci.
„Rozhodně nejsem zastáncem plošných odkladů školní zralosti jenom vzhledem k věku dítěte. Právě proto je důležité dítě nechat v poradně vyšetřit a získat tak i přehled a srovnání, jak dítě pracuje ve srovnání se svými vrstevníky. Leckdy může být dítě narozené v letních měsících daleko zralejší než to narozené dříve,“ uvádí Galina Jarolímková.
A co by měly děti před nástupem do první třídy určitě umět?
Ministerstvo školství k tomuto již dříve vydalo manuál, který rodiče naleznou zde>>